Jsem homeopatka.
Po tomto sdělení téměř vždy slyším slova: „Homeopatii znám, tu používám.“
Moje srdce zaplesá a hned se ptám: „A jaký směr nebo přístup homeopatie používáš?“
A jaké je moje překvapení, že vidím nechápavé oči, říkající: „O čem to mluvíš? Jaké směry, jaké přístupy, vždyť je jen homeopatie? Prostě mi řekni, tady mě bolí koleno, jaké homeopatikum si na to mám vzít.“
Na základě tohoto často opakujícího se rozhovoru, jsem se rozhodla napsat aspoň v kostce o směrech nebo přístupech k homeopatii.
Nejčastěji se setkáte s homeopatiky v lékárnách a v reklamách, kde se nabízí polykompozitní (vícesložková) homeopatika. Jedná se například o Homeovox –„proti bolesti v krku, chraptění“; Stodal „proti kašli“, atd. Obsahem těchto léků je několik homeopatik spojených dohromady a při použití se počítá, že jedno z homeopatik na daný problém zabere. Je to stejný přístup, jako u alopatické léčby jen místo klasických léků jsou použita homeopatika. Dochází k léčbě pouze jednotlivých příznaků nemoci a neléčí se příčina nemoci, která je spíše potlačena.
Diagnóza u klienta se stanoví pomocí elektroakupunkturního přístroje a opět se řeší pouze symptomy nemoci. Podává se jeden, ale častěji více homeopatik současně v průběhu dne. Opět se nejedná o odstranění příčiny.
Každý člověk se narodí s určitou zásobou životní síly (vitality). Pokud se oslabí tato životní síla, tak člověk onemocní. Konstituční homeopatie prostřednictvím homeopatik posiluje tuto životní sílu člověka a směřuje k tomu, aby byl člověk úplně zdravý. Zde se podává jedno jediné homeopatikum ve zvyšujících se potencích.
Základní myšlenka je, že součástí našeho vývoje je nemoc. Nemoc nás posouvá vpřed a je vnímána jako problém, který není zpracovaný a vyřešený. Nemoc je zde „svým způsobem“ součástí našeho vývoje a cílem je ji projít a ne potlačit nebo obejít. Život člověka rozdělíme do jednotlivých úseků a homeopatika podáváme na zpracování konkrétních životních nevyřešených situací.
V rámci postklasické homeopatie je zaměření na člověka jako na celek (celostní/holistický přístup). Tak jako každý systém má i člověk (jako systém) mnoho podsystémů (např. imunitní systém, dýchací systém, atd.) a i jednotlivých problémů. Hlavní myšlenkou je harmonizace organismu až po odstranění příčiny, z čehož vyplývá, že postklasická homeopatie zasahuje nejen fyzickou oblast problémů, ale i psychickou a i emocionální. Součástí harmonizace organismu je rozdělení života člověka do jednotlivých životních událostí, tzn. léčbu po vrstvách. I zde je nemoc brána jako součást našeho vývoje. Výběr homeopatik a jejich podávání je velmi úzce propojeno s tím, co chceme ovlivnit, jak chceme podpořit léčbu a jak harmonizovat člověka. Dalším důležitým faktorem je čas. Jednoduše řečeno nemohu začít zasahovat homeopatikem nevyřešené události z dětství, pokud mám nevyřešené problémy ze současnosti.
V krátkosti jsem vám nastínila různé homeopatické přístupy nebo směry. Je na každém z nás, co chceme ve svém životě zlepšit, jak se chceme cítit, a to nejen po zdravotní stránce, ale i po psychické a emocionální.
O tom, jak jsem se dostala k postklasické homeopatii píši ve svém příběhu.