Dnes již samozřejmě používám vůně při jakékoliv životní situaci, v domácnosti, na cestách, při akutních poraněních, ale i pro potřeby uklidnění, uvolnění a hýčkání sama sebe, ale i druhých.
Nebylo tomu, ale vždycky. K vůním jsem se dostala trochu oklikou.
Jednou jsem při úklidu použila Savo a najdenou jsem se začala dusit a kuckat a kýchat. Druhý den jsem šla na turistický výlet. Znáte ten AHA efetkt. Při chůzi mi jako blesk z nebe hlavou prolétla myšlenka, tak jeden den nemůžeš dýchat a druhý den si jdeš provětrat dýchací cesty do přírody.
Moje první kroky vedly do knihovny, půjčila jsem si knížky o vůních a začala číst. Jak jsem se při čtení jednotlivých knížek propadala více a více do tajemství vůní, tak přirozeně následoval další stupeň, a to absolvování Českého institutu aromaterapie.
Úplně mě pohltilo další a další seznamování s vůněmi.
A najednou nastal čas výměny téměř všech saponátů, kosmetických přípravků s konzervanty a jiných chemických preparátů za rostlinné oleje, za kosmetické výrobky bez konzervantů, za éterické oleje atd.
V současnosti sebou vždy nosím levanduli pro případ popálení a při poranění, říznutí nebo jiném úrazu okamžitě používám tea tree.
Hurá konec obav při epidemiích viróz a chřipek. Stačí si domov pravidelně provonět éterickými oleji např. citronem, mandarinkou, grapefruitem nebo eukalyptusem.
Všechny saponáty mi postupně mizejí z domova, v kuchyni používám různé oleje od olivového, sezamového, kokosového, atd.
Nejúžasnější je svobodná a inspirující tvorba při míchání jednotlivých směsí s využitím éterických olejů a rostlinných olejů a zkoušení nejrůznějších kombinací.
Jeden z mých nejhezčích zážitků z kategorie hýčkání sama sebe je, když o víkendu si napustím vanu a spolu s mořskou solí si do ní přidám palmorůžový éterický olej nebo se po sprchování natřu mandlovým nebo jojobovým olejem smíchaným s růží nebo s geraniem.